Existují prohry, které se dají okecat, a pak existuje nula.* Hnutí ANO poslalo do druhého kola senátních voleb třináct kandidátů a nevrátil se ani jeden, což premiér označil za katastrofu a zároveň za dobrou zprávu. Sněmovna si mezitím přehlasovala prezidenta, prezident vyúčtoval tryskáč a prohlásil věc za uzavřenou a ministr kultury vysvětlil umělcům, že svoboda projevu nezakládá nárok na dotaci. Běžný podzimní týden, jen s neobvykle kulatým skóre.
Značka, která tentokrát nestačila
Druhé kolo senátních voleb skončilo v sobotu a výsledek vládního tábora se vejde do jedné číslice. Starostové získali deset křesel, ODS sedm, lidovci tři, TOP 09 dvě. ANO ze třinácti finále nevyhrálo žádné a přišlo i o Karvinou, jediný mandát, který obhajovalo; tam rozhodlo 648 hlasů pro ředitele opavského divadla Petra Kazíka při účasti třinácti procent, nejnižší v zemi. Účast 21 procent byla nejvyšší od roku 2010, z čehož plyne, že voliči si na Senát vzpomenou hlavně tehdy, když ho chtějí někomu nedat.
Andrej Babiš nehledal slova dlouho. „Pro hnutí ANO je výsledek katastrofální,“ řekl a vinu přiřkl „jednoznačně“ regionálním organizacím, které jsou podle něj zprivatizované, a členům, kteří si myslí, že značka znamená jasné vítězství. Strategie vlády se ale měnit nebude. Je to pozoruhodná dělba práce: vláda vyhrává, kraje prohrávají, a obojí řídí tentýž člověk.
Nejhlouběji si to prožil Cheb, kde kandidátku ANO Sandru Tsoukernik podpořil osobně premiér a na mítinku Michal David, a kde Miroslav Plevný ze STAN vyhrál se 71 procenty. V Plzni uspěl bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka a v České Lípě hejtman Martin Půta, nepravomocně odsouzený, který předem slíbil, že po zvolení požádá o vydání k trestnímu stíhání. Česko má tedy senátora, jehož prvním krokem bude žádost o vlastní stíhání, což je míra transparentnosti, kterou jinde v tomto textu budeme hledat marně.
Kdo vede opozici, rozhodli voliči bez jednacího řádu
Vít Rakušan oznámil, že Starostové chtějí být „hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky“, a řekl to s pokorou, tedy hned po sečtení. Martin Kupka označil výsledek ODS za opravdu úspěšný a nechtěl předjímat, jak se opoziční spolupráce vyvine, což je politický výraz pro „zatím to funguje, nezakřiknout“. Průzkumy to podbarvily: Median naměřil ANO 29,5 procenta, o 4,5 bodu méně než v srpnu, Starostům 17, o pět bodů víc; NMS má ANO na 28,8 a STAN na 18,8. Hnutí by volby pořád vyhrálo, jen by soupeř konečně měl jméno.
Dvě poznámky na okraj. Z 27 nově zvolených je jediná žena, Zuzana Ceralová Petrofová z ODS, a senátorek bude 14 místo 17. A senátor Róbert Šlachta jedná o odchodu z klubu ANO, protože hnutí vedlo kampaň proti němu na jižní Moravě. Kdo chce v Senátu vyhrávat hlasování, musí tam mít nejdřív koho.
Úředníci na čtvrtý pokus
Ve středu Sněmovna 104 hlasy koalice přehlasovala prezidentovo veto zákona o státních zaměstnancích, který od 1. listopadu nahradí služební zákon, umožní rychlejší výpovědi a na vedoucí místa pustí bakaláře. Petr Pavel ve zdůvodnění veta napsal, že se nemůže smířit s tím, aby stát vyhazoval úředníky jen proto, že se po volbách změnila vláda. Radek Vondráček odpověděl, že zákon neumožní propustit každého, kdo se někomu politicky znelíbí, což je věta čitelná jako ujištění i jako návod.
Stejnou většinou prošla i novela, která prezidentovi bere pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a dává ji ministru zahraničí. Kritici v tom vidí odvetu za nejmenování Filipa Turka a chystají ústavní stížnost, senátoři přidají návrh na zrušení částí služebního zákona. A aby se vše stihlo, koalice si znovu prosadila možnost hlasovat i po deváté večer. Demokracie je v pořádku, jen má prodlouženou pracovní dobu.
Daň, která nezlevní litr nafty, a ani to nikdo nesliboval
V úterý prošla prvním čtením mimořádná daň na rafinerie, které se říká lex Unipetrol, protože dopadne na Kralupy a Litvínov. Daní se marže, tedy rozdíl mezi tržbami a cenou ropy, platí se zpětně za letošek a stát čeká 5,5 miliardy. Alena Schillerová krok označila za mimořádně potřebný a zodpovědný. Lidovec Benjamin Činčila upozornil, že daň nezlevní ani jeden litr nafty, a Marek Benda navrhl zahraniční výbor, protože rafinerie vlastní polský stát.
Nejzajímavější je rozdělení rolí. STAN chce daň rozšířit i na dovoz, Piráti i na uhelné elektrárny, jen s nižší sazbou než navrhovaných padesát procent. Opozice tedy vládě nevyčítá, že daní, ale že daní málo míst. Předchozí windfall tax, kterou tehdejší opozice včetně ANO kritizovala, vynesla 114 miliard. Politická paměť v Česku vydrží zhruba jedno volební období, což přesně odpovídá platnosti této daně.
Konkrétní výsledek z Bruselu
Na summitu Evropské rady chtěl Babiš odložit ETS2, tedy povolenky na paliva pro dopravu a vytápění, až za rok 2030. Spojence našel v Itálii, V4 a Řecku, odpor v Dánsku, Švédsku a Finsku, a závěr zní, že Komise znovu posoudí dopady. U metanového nařízení Česko chtělo tříletý odklad a dostalo roční. Premiér to shrnul tak, že text drtivou většinu českých požadavků zohledňuje, a v sobotu dodal: „Největší problém Evropy? Drahé energie. A my jsme na Evropské radě prosadili konkrétní výsledek.“
Konkrétní výsledek v bruselském slovníku znamená, že někdo dostal za úkol něco přezkoumat. Je to úspěch, který se nedá vyvrátit, protože se ještě nestal. Bitva o rozpočet EU, v níž Česko podle premiéra hraje „o stovky miliard“, se odkládá na mimořádný summit 26. listopadu.
Osmnáct tisíc sedm set padesát eur a tečka
Prezident se ve čtvrtek vrátil z Maroka běžnou linkou a v pátek Hrad zveřejnil účet za cestu, kvůli níž před týdnem létal volit na otočku: 3 750 eur za místo v letadle pronajatém pro rallyový tým a 15 000 eur za let z Casablanky do Prahy a zpět jako „podíl na celkové platbě“, celkem zhruba 456 tisíc korun z vlastního. Doklady nepřiložil a prohlášení uzavřel větou, že záležitost je tím vysvětlena a uzavřena. Mluvčí Hradu na další otázky odpověděl, že prezident záležitost považuje za uzavřenou, což je aspoň konzistentní.
Kupka i Rakušan to mají za vyřízené, koaliční poslanec Jindřich Rajchl mluví o naprosto směšné výmluvě a chce účetní doklady. Otevřené zůstává, kolik stál celý let, kdo zaplatil zbytek a jak cestoval člen ochranky. Prezident dodal, že odmítá zasahování do svého soukromí. Soukromí hlavy státu ovšem končí tam, kde začíná diplomatická nóta.
Dotace nejsou nárok, cenzura není cenzura
V pondělí večer ministerstvo kultury vyhlásilo dotační výzvy s novými podmínkami: peníze nesmí být spojeny s politickou kampaní ani jednáním, „které by mohlo znevýhodnit konkrétní politické strany nebo hnutí“, a z odborných komisí má odejít každý napojený na jakéhokoli žadatele. Jeden z členů komise odhadl, že z devíti lidí by zůstali dva. Oto Klempíř zároveň přehodnotí memoranda s karlovarským festivalem či Pražským jarem.
Osm profesních asociací odpovědělo, že za takových pravidel by nevznikl Švejk ani Kupec benátský a že podpora kultury nemá být odměnou za poslušnost. Ministr odvětil: „Svoboda projevu ale neznamená automatický nárok na veřejnou dotaci.“ O cenzuru podle něj nejde. Pro úplnost: o dotacích rozhoduje ministr, odborníci jen doporučují. Po Strážnici a Frankfurtu tak má jistotu, že příště ho budou vypískávat lidé, kteří na to nedostali ani korunu.
Houbaři v bezpečí
Z pondělního jednání koalice vyšel Tomio Okamura s plánem, aby se nelegální překročení hranice stalo pro cizince mimo EU trestným činem, a s ujištěním, že se to „vůbec nebude týkat českých občanů ani myslivců ani houbařů“. Ve čtvrtek jeho poslanci jako jediní hlasovali proti úmluvě o komisi pro odškodnění Ukrajiny, kterou vláda předložila přes nesouhlas SPD; prošla 97 hlasy proti jedenácti. Koalice tedy funguje tak, že jedna strana předkládá, druhá hlasuje proti a obě tomu říkají stabilita. Uvnitř SPD se podle Deníku N hledá viník volebního propadu; Okamura odpovědnost odmítá a ukazuje na kandidáty v regionech. Předsedové dvou vládních stran tak nezávisle na sobě zjistili, že za jejich prohry mohou kraje.
Politik týdne
Andrej Babiš, protože zvládl v jednom odpoledni označit výsledek za katastrofální, prohlásit ho za dobrou zprávu, vyloučit změnu kurzu vlády a oznámit, že se změní kraje. Cenu dostává za objev, že porážka se dá delegovat stejně jako kampaň.
Věta týdne
„Určitě jsme si nemysleli, že nezískáme žádného senátora v těchto volbách.“
Andrej Babiš po sečtení druhého kola.
Jsou odhady, které zklamou, a pak jsou odhady, které se netrefily ani do znaménka.
Co nás čeká
- V pondělí 19. října se prezident vrací k pracovnímu programu a Státní volební komise projedná výsledky senátních voleb; od středy do 30. října je lze napadnout u Nejvyššího správního soudu.
- Sněmovna má plenární týden; na středu 21. října je plánováno první čtení rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard.
- V Praze pokračují jednání STAN s Prahou sobě a Piráty, se SPOLU zbývá dořešit gesci financí; rámec koalice chce Hlaváček představit v tomto týdnu.
- Výbor hnutí ANO má vyhodnotit volby a rozhodnout, kterým krajským organizacím hrozí mimořádný sněm.
- Nový Senát se ustaví 19. listopadu.