Kdo si titul letos zaslouží nejvíc? Rozhodují vaše hlasy.

Týden v kostce

Schodek jako Everest, sál jako po tornádu a dva tisíce mailů pro premiéra

Tak přísaháme.

Pokud jste čekali na týden, kdy se české politice podaří schválit druhý nejvyšší schodek v dějinách, slíbit levnější naftu, zmrazit si platy bez vlastní účasti, usmířit se s prezidentem u snídaně v New Yorku a v neděli přiznat, že daně nakonec porostou, dočkali jste se.

Naštval vás někdo z nich? Jména ve žlutém vedou rovnou do ankety.

Vyberte blba

Opozice mezitím sesbírala 92 podpisů na svržení vlády, která má 108 poslanců, což je aritmetika, jakou zvládne i podvýbor pro heraldiku. A premiér oznámil, že nestíhá odpovídat na e-maily, čímž se konečně zařadil mezi běžné zaměstnance státní správy.

Rozpočet: proinvestiční, prodeficitní, prostě pro

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Oproti srpnovému návrhu ho snížila o tři miliardy, což je přibližně stejná úspora, jako když si člověk s hypotékou na vilu odpustí jednu kávu. Příjmy mají být 2,199 bilionu, výdaje 2,585 bilionu. Vyšší deficit mělo Česko jen v pandemickém roce 2021, kdy bylo alespoň zavřené.

Premiér Babiš rozpočet označil za „absolutně proinvestiční" a ministryně Schillerová konstatovala, že vláda potvrdila priority, které obsahoval už původní návrh. Jinými slovy: týdny se jednalo, aby se nezměnilo nic, což je pro koaliční vyjednávání překvapivě efektivní výsledek. Programové prohlášení přitom slibovalo schodek pod tři procenta HDP; návrh počítá s 3,5 procenta. Rozdíl vláda vysvětluje investicemi, opozice slovem, které se ve slušném fejetonu nepíše.

V neděli pak ministryně financí v debatě České televize dodala, že zvýšení některých daní se nebude možné vyhnout, a jmenovala investiční byty, návykové látky a rafinérie. Vládní program, který zvyšování daní výslovně odmítá, tak vydržel přesně do první rozpočtové sezony. Zbyněk Stanjura z ODS namítl, že jde o drobné, a Miroslav Kalousek dodal, že bez vyšších daní to nepůjde vůbec. Když se na jednom závěru shodnou Kalousek, Stanjura a Schillerová, je čas se bát.

Nedůvěra: opozice má 92 podpisů a kalkulačku

Pět opozičních stran v pátek oznámilo, že pod návrh na vyslovení nedůvěry vládě sehnalo všech svých 92 podpisů. Předseda Sněmovny Okamura svolal mimořádnou schůzi na úterý 29. září od 14 hodin, tedy přesně deset dní před komunálními a senátními volbami. Ke svržení vlády je třeba 101 hlasů, koalice jich má 108. Jde o druhý pokus po únoru, který dopadl tak, jak dopadne tento.

Důvody jsou tři a půl: schodek, nevyřešený střet zájmů premiéra, útoky na instituce, soudy, neziskovky a média, plus „hazardování s národní bezpečností". Martin Kupka slíbil, že opozice bude bránit „schopné a úspěšné lidi, kteří mají právo na lepší vládu", což je věta jako stvořená pro billboard, a Jan Grolich přiznal, oč jde doopravdy: sledovat, „jestli vůbec přijdou a jestli se někteří z nich třeba nezdrží". Hlasování o nedůvěře se tak proměnilo v prezenční listinu s televizním přenosem. Vláda ho zřejmě přežije, opozice získá dva dny řečnického času před volbami a daňový poplatník zaplatí obojí.

Nafta pod padesát, aspoň v říjnu

Vláda, která nemá na vyrovnaný rozpočet, bude mít na levnější naftu. Od 1. října bude ministerstvo financí každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty, marže pumpařů se zastropuje na 2,50 koruny za litr a spotřební daň z nafty klesne z 9,95 na 8,01 koruny, tedy na evropské minimum. Zaplatit to mají rafinérie mimořádnou daní ve výši poloviny nárůstu marže proti roku 2025. Premiér předpokládá, že „se dostaneme znovu pod padesát korun". Opatření platí do 31. října, což je s ohledem na termín voleb 9. a 10. října buď náhoda, nebo marketing s velmi přesným kalendářem.

Opozice namítá, že regulace marží v roce 2022 stála miliardy a nepomohla, a analytici dodávají, že problém je ve velkoobchodních cenách, které žádný cenový výměr nezmění. Kdyby ceny klesly samy, což se na trhu s ropou stává, bude mít vláda důkaz, že regulace funguje. Kdyby neklesly, budou moci za to rafinérie. Z hlediska politického rizika jde o vzácný případ opatření, které nemůže prohrát.

Zmrazení platů: schůze, na kterou nepřišli ani předkladatelé

Ve čtvrtek koalice svolala mimořádnou schůzi k pětiletému zmrazení platů politiků, které by jinak od ledna vzrostly o pět procent. Návrh podepsali Babiš, Okamura a Macinka; první a třetí z nich se na schůzi neobtěžovali dorazit. Na začátku bylo v sále zhruba šedesát poslanců, kvorum je 67, takže Sněmovna nebyla schopná zmrazit ani sama sebe. Zdeněk Hřib vládní lavice vyzval: „Zkuste aspoň, když si svoláte mimořádnou schůzi, sem dorazit," a absentujícím předhodil školní klasiku „pes vám snědl domácí úkol".

Návrh nakonec prvním čtením prošel, ale STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zablokovaly zrychlené projednání, takže zákon půjde do výborů a do konce roku patrně účinný nebude. Opozice tím dokázala vzácnou věc: zdržet vlastní neplacení. Marian Jurečka varoval, že po pěti letech skočí platy o třicet procent, což je pravda, ale jako argument proti šetření to zní zvláštně od strany, která šetření slibuje. Tomio Okamura vyčíslil úsporu jen ve Sněmovně na 16 milionů korun, tedy zhruba 0,004 procenta schodku. Tímto tempem by byl rozpočet vyrovnaný za nějakých 24 tisíc let.

New York: dvě snídaně, jeden projev a prázdná ruská židle

Prezident Pavel strávil týden v USA a ve středu promluvil na Valném shromáždění OSN. Rusko označil za přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy a varoval, že „když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla". Ruská delegace na projev nepřišla, čímž jeho tezi pohotově ilustrovala. Ministr zahraničí Macinka naopak seděl mezi českými delegáty až do konce a s prezidentem posnídal hned dvakrát, což je po letošních sporech o Turka, o esemesky i o delegaci na summit NATO výkon hodný diplomatické nóty.

Pavel prohlásil, že je rád, „že i ministr zahraničí to vzal naprosto pragmaticky", Macinka oznámil, že „kohabitaci nahradila koordinace". Česko si tak na týden vyzkoušelo, jak vypadá zahraniční politika, když ji dělá jedna země. Prezident se ještě setkal s Keanu Reevesem, přiťukl si s Pellegrinim v Českém domě a v nebraském Wilberu přiznal, že se dojímá málokdy, ale dnes ano. Doma zatím čekalo dva tisíce e-mailů, ovšem ne pro něj.

Dva tisíce mailů a jedna nepřekročitelná věc

Premiér Babiš v nedělním videu prozradil, že mu na jedno téma dorazilo dva tisíce e-mailů: aby Motoristům odebral ministerstvo životního prostředí. Odpověděl, že „jsou nějaké volby, je nějaká koalice", a že „údajně" předal ochranu přírody do rukou Motoristů. Kritika míří na personální změny v resortu ministra Igora Červeného, zrušené dotace ekologickým organizacím a odpor k větrníkům.

Petr Macinka pak v Partii oznámil, že nemá „absolutně žádný úmysl vzdát se ministerstva životního prostředí" a jde o věc „naprosto nepřekročitelnou". Pisatele popsal jako zelené neziskovky, které přišly o dotace a mají absťák. Motoristé, kteří se v průzkumech pohybují pod pěti procenty, tak drží resort, o který nikdo v koalici veřejně neusiluje a všichni mimo ni ho chtějí zpět. Premiér nabídl kompromis: e-maily nestíhá číst, takže se problém vyřeší sám.

Bezpečnost: schůzka, výbor, dopis, dopis

Vít Rakušan znovu vyzval premiéra dopisem, aby svolal schůzku sněmovních stran a řekl, co mu tajné služby hlásí o kybernetických, hybridních a teroristických hrozbách. Připomeňme, že o víkendu předtím policie kvůli varování spojenců posílila hlídky u nádraží a premiér sám prohlásil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Babiš odpověděl dopisem, že vláda bere rizika „velmi vážně" a že od toho je bezpečnostní výbor.

Výsledkem je korespondenční bezpečnostní politika: šéf STAN píše, premiér odpovídá, výbor existuje a hlídky u nádraží posílily. Rakušan navíc vládě vyčítá zrušení Krizového informačního týmu a chybějícího poradce pro národní bezpečnost. Kdyby hybridní útok přišel doporučeným dopisem, máme systém nastavený dokonale.

Politik týdne

Cenu si odnáší Petr Macinka. V jednom týdnu stihl dvě snídaně s prezidentem, s nímž se od ledna přel, jednotný český šik v OSN, prohlášení, že kohabitaci nahradila koordinace, a v neděli válku se zelenými neziskovkami o resort, kterému jeho strana podle dvou tisíc pisatelů příliš nerozumí. Být během sedmi dnů nejsmířlivějším i nejbojovnějším mužem vlády je výkon, na který jedna cena skoro nestačí.

Věta týdne

„Zvýšení některých daní se nebude možné vyhnout." (Alena Schillerová, neděle, Česká televize) – Programové prohlášení vlády tím nabylo statusu historického dokumentu, tedy něčeho, co se studuje, ale neplatí.

Co nás čeká

  • Úterý 29. 9. od 14:00 – mimořádná schůze Sněmovny o nedůvěře vládě, pokračování ve středu; hlavní zábavou bude počítání přítomných koaličních poslanců.
  • Do 30. 9. musí vláda předat návrh rozpočtu na rok 2027 Sněmovně.
  • Čtvrtek 1. 10. – začíná měsíční regulace cen pohonných hmot, ministerstvo financí poprvé vyhlásí maximální ceny.
  • Finále kampaně před komunálními a senátními volbami 9. a 10. října.
  • Zmrazení platů politiků míří do výborů; sledujte, zda se koalice dostaví.

Všechny články rubriky Týden v kostce