Zákon, kvůli kterému Sněmovna nespala do 4:36, vydržel v původní podobě osm dní. Ve čtvrtek ho výbor odložil na prosinec. O víkendu premiér v televizi oznámil, že poplatky budou dobrovolné a peníze nepůjdou ze státního rozpočtu, tedy přesně to, proti čemu jeho poslanci celou noc statečně bojovali. Prezident mezitím varoval před rozbíjením mediálního prostoru, ministr kultury odvolal šéfa filmového fondu a vzápětí prohrál spor o jeho rozpočet u vlastního premiéra, studenti vyhlásili stávku. Vládní program se plnil tak rychle, že ho vláda nestíhala rušit.
Dobrovolný poplatek, povinná otočka
Andrej Babiš o víkendu v pořadu Za pět minut dvanáct na Nově oznámil, že ministerstvo financí připravuje nový model. „Budeme navrhovat dobrovolnost poplatků, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit.“ Firmy neplatí vůbec, stát médiím garantuje „nějakou částku“ a ta podle premiéra nemá jít přímo z rozpočtu. Odkud tedy půjde, zatím neví ani premiér, ale to je detail, který se jistě vyjasní nejpozději ve 4:36 některé z příštích nocí. Návrh má v pondělí projednat koaliční rada, druhé čtení kvůli šedesátidenní lhůtě přijde až v lednu a rozprava prý omezovaná nebude. „Klidně ať si tam každý řekne, co chce.“
Takže ještě jednou, pomalu. Koalice omezila rozpravu na devět hodin, aby prosadila financování z rozpočtu. Teď slibuje neomezenou rozpravu o financování mimo rozpočet. Obojí je údajně pro dobro veřejnoprávních médií. Hlasování ve 4:36 premiér hájil s odzbrojující upřímností: „Ano, ten čas není ideální, ale ti naši poslanci už měli strach, byli unavení, chtěli jít domů.“ Pilíř demokracie prošel nad ránem, protože vládní poslanci chtěli do postele. Mohlo být hůř, mohli chtít na oběd. Opozici premiér označil za „polistopadový kartel“, který chce zneužít 17. listopad. Sám prý v sobotu čtrnáct hodin telefonoval s lidmi, kteří mu psali, a kvůli množství zpráv si změnil dvě telefonní čísla. Dobrovolný poplatek tak zatím ochotně platí jediný člověk v zemi. Premiér, vlastními minutami.
Výbor odložil, ředitel požádal, premiér zauvažoval
Mediální výbor ve čtvrtek přerušil projednávání novely do 10. prosince a na konec listopadu chystá veřejné slyšení. Ministr kultury Oto Klempíř poslancům vysvětlil, že ČT dostane o miliardu méně a rozhlas o čtyři sta milionů. Kritiku shrnul větou, kterou si zřejmě piloval celou cestu z Kodaně: „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie.“ Rozdíl je drobný. Dánsko to dělalo za světla. Předseda výboru František Talíř spočítal, že na novou mandatorní položku si stát půjčí a zaplatí čtyři sta milionů navíc na úrocích. Úspora tedy funguje, jen obráceně.
Večer šel za premiérem ředitel ČT Hynek Chudárek. Chtěl zachovat letošních 8,5 miliardy, valorizaci při šesti procentech inflace místo deseti a záruky nezávislosti. Odešel bez dohody, zato s informací, že „je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje“. Ředitel rozhlasu René Zavoral pozván nebyl, což je svým způsobem také severský model. Ve Finsku se rozhlas platí daní, u nás se o něm nejedná vůbec, a ušetří se i za kávu. O podobě nového návrhu nevěděl ani první místopředseda Sněmovny Patrik Nacher, který v nedělní Partii poradil: „To se musíte zeptat pana premiéra.“ Jinak žádá debatu o tom, co vlastně po veřejnoprávních médiích chceme. Pořadí dává smysl. Nejdřív zrušit, jak se platí, potom zjistit, za co, a nakonec se zeptat pana premiéra.
Demokracie není navždy, vyznamenání také ne
Prezident Petr Pavel v projevu ke státnímu svátku nevyslovil jediné jméno a přesto všichni v sále věděli, kam se mají dívat. Politici podle něj zaplňují veřejný prostor „obsahem, jehož smyslem není něco vysvětlit, ale spíše něco překrýt“, a důvěru v instituce je třeba budovat, „nikoli s nimi válčit, nebo dokonce neuváženými změnami zákonů mediální prostor rozbít“. Připomněl, že stát si denně půjčuje přes miliardu na běžnou spotřebu, a že „dluh sám o sobě není selháním“, selháním je, na co se používá. Třeba na čtyři sta milionů úroků za zrušený poplatek. Potlesk trval desítky vteřin, Václav Klaus zůstal chladný, Miloš Zeman nepřišel, což je u něj poslední dobou nejzřetelnější politický postoj. Premiér napsal na X, že lidé nemusejí mít stejné názory, ale jsou občany jedné země. Na projev o rozbíjení médií je to odpověď v kategorii pohlednic z dovolené. Pozdrav z Vítkova, počasí pěkné, demokracie zatím stojí.
Vyznamenaných bylo 51, patnáct in memoriam. Řád Bílého lva dostali Věra Čáslavská, Miloš Forman a Iva Janžurová, medaili Za zásluhy mimo jiné youtuber Jiří Burýšek z kanálu Jirka vysvětluje věci, patrně první český vyznamenaný, jehož dílo se dá pustit zrychleně. Debatu ale nevyvolal nikdo z oceněných. Vyvolal ji Michael Kocáb, který na seznamu chyběl, podle Michala Horáčka, Miroslava Kalouska i Cyrila Svobody muž, bez něhož nelze vyprávět odsun sovětských vojsk. Kocáb sám v roce 2023 prohlásil, že by si od tohoto prezidenta vyznamenání nemohl převzít. Hrad tedy nevyznamenal člověka, který by to odmítl, a vynadali mu za to lidé, kteří by si to vzali.
Náměstí, čepice a stávka
Státní svátek se slavil i protestně. Asi dva tisíce lidí v Brně, přes dva tisíce v Plzni, stovky v Hradci Králové, další ve Zlíně, všichni ve večerníčkovských čepicích, které se staly novým symbolem odporu. Vláda zrušila poplatek za televizi a lidé jí přišli ukázat, co na ní měli nejradši. Výbor solidarity studentů v Brně vyhlásil na úterý 3. listopadu výstražnou stávku, pohotovost drží studenti DAMU, FAMU a Fakulty sociálních věd, k nim odbory činohry Národního divadla. Zaměstnanci ČT a rozhlasu stávkují týž den, Milion chvilek zve 15. listopadu na Letnou.
Filip Turek v nedělní Partii popsal noc ve Sněmovně slovy „Nebylo to mírumilovné“. Čekal prý do sedmi ráno pod ochrankou, což je dosud nejdelší směna, jakou kdo z Motoristů kvůli poplatkům odpracoval. Zdeněk Hřib mu odpověděl, že „nejsme na Balkáně ani ve Francii, ale jsme v Praze“, a premiérovu otočku přivítal s tím, že populisté mají aspoň jednu dobrou vlastnost, reagují na tlak. Ne na argumenty. Na tlak. Průzkum NMS z 26. a 27. října ukázal zemi rozdělenou na dvě poloviny. 44 procent lidí si myslí, že cílem reformy je zvýšit vliv vlády na vysílání, 42 procent si to nemyslí. Nejzajímavější číslo ale patří Motoristům. Za klíčové téma považují poplatky dvě procenta jejich voličů. Strana, která kvůli nim nespala, je prosazuje pro publikum, které se vejde do jednoho autobusu. I s řidičem.
Fond, který přežil svého ministra
V úterý Oto Klempíř odvolal z čela Státního fondu audiovize bývalého ředitele ČT Petra Dvořáka kvůli „rozdílnému pohledu na hospodaření“. Rozdíl spočíval v tom, že ministr chtěl z plánované podpory 787,5 milionu škrtnout zhruba 400 milionů a představenstvo nechtělo. Dvořák odvoláním „není zaskočen ani překvapen“, návrh označil za zbrklý a nediskutovaný. Martin Baxa mluvil o personální čistce. V sobotu pak Asociace producentů po schůzce s premiérem oznámila, že rozpočet fondu zůstane na plánovaných 2,4 miliardy a vláda ho v pondělí schválí. Klempíř za jeden týden odvolal člověka, který odmítl jeho škrty, a od vlastního premiéra dostal rozpočet bez škrtů. Vyhrál spor o židli. Prohrál spor o peníze, na kterých ta židle stála. Židle zůstává, jen na ní bude sedět někdo jiný a dělat přesně to, co ten předchozí.
Audit přerušen do odvolání
Letiště Praha přerušilo forenzní audit minulého hospodaření. Alena Schillerová v úterý potvrdila, že „byl přerušen do vyhodnocení jeho první fáze“, což je elegantní popis auditu, který ještě nic nenašel a už se mu v tom brání. Předseda představenstva Radomír Lašák, kterého ministerstvo dosadilo 1. srpna, předtím rezignoval z osobních důvodů. Podle Ekonomického deníku požádal člen představenstva dvě hodiny po jeho odchodu auditory o pozastavení prací. V pozadí je koncese na dodávky paliva za zhruba 45 miliard, kterou Lašák nechtěl podepsat bez prověření. Letiště označilo informace za zavádějící, což je zatím jediná věc, kterou letiště označilo. V létě premiér při Lašákově jmenování nazval ODS nejzkorumpovanější stranou od revoluce a audit měl být důkazem. Je to první audit v dějinách, který skončil dřív, než stihl někoho usvědčit, včetně těch, kdo si ho objednali. Pro všechny zúčastněné zjevně nejbezpečnější výsledek.
Armáda neplní, elektřina roste
Koncepce výstavby armády do roku 2040, kterou vláda schvaluje v pondělí, obsahuje věty, jaké se do strategických dokumentů obvykle nepíší. Česko neplní 70 procent cílů NATO, zaostává o pět až deset let, zásoby materiálu vystačí na několik týdnů bojů, některé na dny. Výdaje mají do roku 2029 zůstat na dvou procentech HDP a teprve potom růst k 3,5 procenta, což dokument sám poctivě označuje za rozpor s fiskálním plánem. Vzácný případ koncepce, která hned v úvodu přiznává, že ji nikdo nemíní dodržet. Premiér k průtahům nedávno poznamenal: „Já nevím, co je na tom tak složitého.“ Složité je to zaplatit. Na druhou stranu, když si stát půjčuje miliardu denně na běžný provoz, pár týdnů munice se v tom už ztratí.
Vláda zároveň prodloužila regulaci cen pohonných hmot do konce listopadu a Karel Havlíček oznámil, že v krizovém scénáři bude regulovat i ceny elektřiny, zastropováním u výrobců a pokud možno bez parlamentu. Parlament totiž zdržuje, zvlášť když se mu dovolí rozprava. Elektřina na příští rok zdražila na burze o 75 procent. Vláda, která zrušila poplatek za televizi, se tak připravuje určovat cenu proudu, kterým ta televize běží. Televize bude zadarmo a nepůjde zapnout.
Politik týdne
Oto Klempíř, za nejhustší týden české kulturní politiky od vzniku ministerstva. Odvolal předsedu filmového fondu kvůli škrtům, které pak premiér zrušil. Hájil ve výboru rozpočtové financování médií, které premiér o víkendu opustil. A vysvětlil národu, že co dělá Dánsko, je evropské řešení. Ministr, kterého v jednom týdnu dvakrát přehlasoval vlastní předseda vlády, si cenu zaslouží už za to, že ji převezme s klidem Dánska. Pokud ji ovšem mezitím premiér nepřevezme za něj, aby to bylo konzistentní.
Věta týdne
„Ano, ten čas není ideální, ale ti naši poslanci už měli strach, byli unavení, chtěli jít domů.“
Andrej Babiš o hlasování ve 4:36, TV Nova.
Poprvé v dějinách českého parlamentarismu byl zákon obhájen tím, že jeho předkladatelé chtěli spát. Příště ho možná schválí po telefonu, ať nemusejí vstávat.
Co nás čeká
- Pondělí 2. listopadu: vláda má schválit rozpočet Státního fondu audiovize a koncepci výstavby armády do roku 2040; koaliční rada projedná návrh dobrovolných poplatků.
- Úterý 3. listopadu ve 14:00: pokračování přerušené schůze Sněmovny; téhož dne celodenní stávka zaměstnanců ČT a ČRo a výstražná stávka studentů.
- Konec listopadu: veřejné slyšení mediálního výboru k novele; výbor se k ní vrátí 10. prosince.
- Neděle 15. listopadu: demonstrace Milionu chvilek na Letné.
- Čtvrtek 19. listopadu: ustavující schůze nového Senátu.