Některé týdny mají jedno téma a všechno ostatní jsou kulisy.* Koalice v pátek bez ohlášení vytáhla zrušení televizních a rozhlasových poplatků, předseda Sněmovny stanovil hlasování na sobotu 4:36 ráno a ze zákona o financování dvou institucí se stal celonárodní test, kdo vydrží déle vzhůru. Mezitím prošel prvním čtením rozpočet se schodkem 386 miliard, prezident se vrátil z dovolené rovnou do Berlína, ministr zahraničí vysvětlil, proč nepodepsal výzvu proti ruským turistům, a hnutí ANO oznámilo restart. O tom všem se ale mluvilo potichu, aby se nevzbudili poslanci.
Pevný čas hlasování, pohyblivé zvyklosti
V pátek koalice ANO, SPD a Motoristů zařadila vládní návrh na zrušení poplatků k přednostnímu projednání, omezila rozpravu na devět hodin a řadovým poslancům přidělila dvacet minut. Tomio Okamura poté stanovil hlasování na sobotu 4:36, protože přesně v tu chvíli uplyne devět hodin od konce jeho vlastního projevu. Opozice navrhovala hlasovat nejpozději 6. listopadu, Piráti 18. listopadu a lidovec Petr Hladík 3. května 2029 ve 14:00, což byl jediný návrh večera s plnou politickou upřímností. Návrh Karla Haase na zrušení pevného času dokonce prošel, 80 hlasy ze 157 přítomných, o jediný víc, než bylo potřeba; koalice výsledek zpochybnila a opakované hlasování skončilo 78 proti 82. Gól se v této lize uznává až po přezkoumání videa.
Následovala noc, v níž se zamítnuté žádosti o přestávky nasčítaly na osm a půl hodiny, předsedající Jiří Barták nechal z galerie vyvést asi deset lidí s transparentem „Svobodu médiím“, před budovou se několik desítek demonstrantů pokusilo dostat dovnitř a po půlnoci policie zajistila muže s dlažební kostkou, což řeší jako přestupek. Marek Benda to shrnul větou „Já už toho mám fakt dost“, jediným usnesením, na němž se té noci shodla celá Sněmovna.
Ve 4:36 opozice neprosadila zamítnutí ani vrácení návrhu vládě, oba pokusy získaly 81 hlasů ze 177 přítomných, a předloha putuje do mediálního výboru. Premiér u toho nebyl a v 5:03 byla schůze přerušena do 3. listopadu. Vláda tedy splnila slib, že poplatky zruší, a zároveň slib, že to udělá, dokud se nikdo nedívá.
O jednu miliardu méně a žádná válka
Samotný obsah novely se v hluku skoro ztratil. Česká televize má příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy, zhruba o miliardu méně, než letos vybere na poplatcích, Český rozhlas 2,065 miliardy, o čtyři sta milionů méně. Částky se vracejí na úroveň roku 2024 a podle premiéra budou mandatorním výdajem navázaným na inflaci, takže je „žádná vláda nebude moci svévolně krátit“. Věta má jedinou vadu: říká ji vláda, která je právě krátí, jen ne svévolně, nýbrž zákonem.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek napsal, že s výpadkem 1,3 miliardy nelze zajistit fungování televize v dosavadním rozsahu, odbory počítají až se sedmi sty místy a zaměstnanci obou médií vyhlásili na 3. listopadu celodenní stávku. Andrej Babiš v pátek na síti X oznámil, že opozice „začala okamžitě lhát a strašit“, že veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi ani Kupkovi, nýbrž všem občanům, a že si opozice má zvyknout na rychlé plnění programu. Po hlasování dodal: „Žádná válka o nezávislá média se nekoná.“ V sobotu pak ve videu přirovnal páteční dění před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Mezi mužem s dlažební kostkou a davem v americkém Kongresu je jistý rozdíl v měřítku, ale měřítko se v politice nastavuje podle potřeby řečníka.
Ministr kultury Oto Klempíř odmítl představu, že změna financování je útokem na demokracii, a tvrdí, že rozpočtové financování a vysoká důvěra mohou fungovat společně. Mohou, v zemích, kde se o tom nehlasuje nad ránem. Opozice si našla společný slovník: Martin Kupka se ptal, kdo chodí krást potmě, Petr Hladík to zopakoval s tečkou a Zdeněk Hřib poznamenal, že poplatky lidé samozřejmě zaplatí, jen z daní. Vít Rakušan oznámil, že v tenhle okamžik začal konec vlády Andreje Babiše. Konec vlády, který začíná ve 4:36 a má před sebou tři roky mandátu, bude přinejmenším dlouhý.
Prezident žádá důstojnost, náměstí žádá demisi
Petr Pavel se do dění vložil v sobotu: požádal politiky, aby „utišili emoce a vrátili se k věcné debatě“, a napsal, že způsob zařazení bodu a sobotní hlasování podkopávají důvěru v dobré úmysly předkladatelů. Samotné financování z rozpočtu podle něj nemusí znamenat ztrátu nezávislosti, pokud zákon obsahuje pojistky jako ve Finsku. Hrad tedy nekritizuje, co koalice dělá, ale v kolik hodin to dělá, což je u této kauzy přesná diagnóza.
Ulice byly méně diplomatické. V sobotu se v Brně sešly asi čtyři tisíce lidí, protestovalo se v Liberci, Olomouci i Českých Budějovicích a v neděli zaplnil Staroměstské náměstí protest Milionu chvilek „Ruce pryč od médií“; policie uzavírala přístupové ulice a lidí bylo podle ČTK výrazně víc než na zářijové demonstraci téhož spolku. Mikuláš Minář prohlásil, že ve 4:36 „dělají rozhodnutí mafiánské klany či sovětské politbyro“, a vyzval premiéra ke stažení návrhu. Další sraz je ohlášen na 15. listopadu na Letné. Koalice tak za jediný víkend sjednotila opozici a dala jí termín.
Rozpočet prošel, jen si toho nikdo nevšiml
Ve stínu poplatků Sněmovna po devatenácti a půl hodinách poslala do druhého čtení rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard. Pro hlasovalo 93 koaličních poslanců, Zuzana Majerová a Miroslav Ševčík z klubu SPD se zdrželi, opoziční návrh snížit schodek na 290 miliard neprošel. Alena Schillerová označila rozpočet za zákonný, odpovědný a realistický a opozici obvinila z obstrukce; Jan Skopeček odpověděl, že nikdo nečetl texty nesouvisející s rozpočtem, což ve Sněmovně platí za projev zdrženlivosti.
Martin Kupka upozornil, že schodek je zhruba o sto miliard vyšší než investice, takže si stát půjčuje na provoz, a premiér oznámil, že „potřebujeme stát, který umí šetřit tam, kde to dává smysl“. Podle vlády to začne dávat smysl rok po tomto rozpočtu.
Národní úprava
Ministr zahraničí Petr Macinka nepodpořil finskou výzvu ke zpřísnění schengenských víz pro Rusy, k níž se připojily Litva, Estonsko, Lotyšsko a Rumunsko, přestože ji podle Seznam Zpráv doporučovali tři vysocí úředníci jeho vlastního ministerstva. Česko prý v červnu podepsalo obdobnou výzvu s širší podporou a přísnější režim už uplatňuje samo: „Proto zůstáváme u národní úpravy.“ Jan Lipavský označil postoj za nepochopitelný, Vít Rakušan za velkou chybu. Loni dostalo turistická víza do Schengenu téměř půl milionu Rusů a národní úpravu České republiky většina z nich objede přes Itálii.
Senát: pět je minimum, čtrnáct je klub
V horní komoře vznikl klub SEN 21 a nezávislých s předsedou Václavem Láskou a přesně pěti členy, tedy nejnižším povoleným počtem; přešla do něj Hana Kordová Marvanová, která podle Zdeňka Nytry z klubu ODS a TOP 09 odchod předem neohlásila, a karvinský nováček Petr Kazík. Róbert Šlachta zůstává v klubu ANO, odkud zvažuje odchod, nikdo z ostatních klubů však nepotvrdil, že s ním jedná. Klub ANO tak má člena, který by rád odešel, a zbytek Senátu člena, kterého by nerad přijal. Vyřešil by to vlastní klub, k němuž Šlachtovi chybí už jen čtyři Šlachtové.
Restart s tím samým ovladačem
Předsednictvo ANO ve středu rozhodlo, že se do konce března sejdou krajské volební sněmy, které zhodnotí volby a zvolí nebo potvrdí vedení. Andrej Babiš oznámil: „A samozřejmě děláme restart.“ Hnutí bude přijímat nové členy a hledat nové osobnosti do příštích senátních voleb, předseda objede všechny sněmy a k personálním změnám se nevyjádřil. Restart, při němž zůstává stejný předseda, program i premiér, se v informatice označuje jako obnovení ze spánku.
V Praze se mezitím Petr Hlaváček rozhodl rozpracovat trojkoalici STAN, SPOLU a Praha sobě poté, co Piráti odmítli nabídku jednoho radního, protože chtěli dva. Záložní variantou je dvojkoalice s 34 hlasy z 65. „Praha musí dál fungovat,“ řekl Hlaváček, což je u hlavního města spíš přání než popis stavu.
Politik týdne
Tomio Okamura, za objev, že jednací řád umožňuje nastavit hlasování o pilíři demokracie na 4:36 ráno a odpočítat ten čas od konce vlastního projevu. Za jediný víkend tím vyvolal stávku dvou médií, prohlášení prezidenta, komentář Evropské vysílací unie a plné náměstí. Opozici, která po volbách hledala společné téma, ho dodal i s přesným časem.
Věta týdne
„Včera ten útok na sněmovnu, no tak to bylo podobné asi jak na kapitol.“
Andrej Babiš ve videu v sobotu 24. října.
Když se historické paralely rozdávají ve čtyři ráno, je i dlažební kostka převrat.
Co nás čeká
- Pondělí 26. října: vyjednávací týmy STAN, SPOLU a Prahy sobě mají oznámit rozdělení gescí; vláda má projednat novou Koncepci výstavby armády do roku 2040.
- Úterý 27. října: prezident přijme diplomatický sbor; ve středu 28. října jmenuje generály a udělí státní vyznamenání ve Vladislavském sále.
- Čtvrtek 29. října ve 14:00: první jednání mediálního výboru Sněmovny o zrušení poplatků; výbory mají na projednání 60 dní.
- Úterý 3. listopadu ve 14:00: pokračování přerušené schůze Sněmovny; téhož dne celodenní stávka zaměstnanců ČT a ČRo.
- Neděle 15. listopadu: další demonstrace Milionu chvilek na Letné; nový Senát se ustaví 19. listopadu.